Metodu validace vytvořila a rozvíjela Naomi Feilová postupně v průběhu let 1963–1980. Při tvorbě metody vycházela z vlastních pozorování: jako dítě vyrůstala v domově pro staré lidi, který vedl její otec. Naomi Feilová vystudovala sociální práci a pokračovala v rodinné tradici péče o seniory. Protože přístupy v sociální práci s velmi starými lidmi, které se běžně využívaly, považovala za málo podpůrné, hledala nové možnosti. Ve své profesi se pak vytváření kontaktu se starými lidmi a komunikaci s nimi věnovala více než 40 let. Její zvláštní pozornost patřila lidem ve vysokém stáří (nad 80 let).