Ať pracovník použije jakoukoliv kartu a téma, postup pro zadání práce na pískovišti klienta se opakuje. Postupem času pracovník získá praxí cit pro vhodnou reakci při práci s klientem a bude si jistější při představení tématu.
a) Kontakt s pískem, naladění se na písek
Pracovník klientovi klidným hlasem říká:
- Několikrát se zhluboka nadechněte.
- Uvolněte svoje tělo.
- Položte si ruce na pískoviště.
- Soustřeďte svou pozornost na své ruce.
- Pokud chcete, můžete zavřít své oči. (na začátku musíme ověřit, zda klient při zavřených očích neztrácí rovnováhu nebo v něm nevyvoláme pocit úzkosti)
- Položte své ruce do písku a můžete ho začít prozkoumávat, jeho teplotu a strukturu.
- Můžete svým rukám dovolit vydat se v písku jakýmkoliv směrem, veďte je tam, kam chtějí.
- Až budete s prací hotov, otevřete oči anebo mi dejte nějaký signál.
b) Zadání práce na pískovišti se symboly
Poté, co pracovník klienta seznámí s prostředím pískoviště a představí téma, vyzve klienta k výběru pro něho relevantních symbolů. Pracovník do výběru nijak nezasahuje, jen klienta podporuje:
- Teď můžete k tématu, o kterém si dnes chceme povídat, vybrat jakékoliv symboly nebo obrázky a umístit je do pískoviště.
- Já teď půjdu s vámi a budu vám držet košík, do kterého si vybrané symboly můžete odložit.
- Klient dokončí výběr symbolů. V případě, že pro výběr symbolů má k dispozici pracovník vybavenou místnost, ve které symboly ukládá do košíku, přinese je k pískovišti a vyzve klienta k vytvoření obrazu v pískovišti.
- Teď můžete vytvořit ze symbolů libovolný obraz o tom, co vás napadá.
- Až budete s obrazem hotový, dejte mi vědět.
c) První reflexe vzniklého obrazu
Po vytvoření obrazu klientem vyzve pracovník klienta k výrokům, vyjádření pocitů, myšlenek, emocí, jež jsou s obrazem spojeny. Může se ptát např.:
- Chcete mi o tom obrazu něco povědět?
- Chtěl byste něco změnit nebo doplnit symboly?
- Pokud klient nabídku využije, tak se zeptáme:
- Co se v obrazu změnilo, jaké to je pro vás teď? Vnímáte nyní, že je obraz hotový? Můžeme vytvořený obraz vyfotit?
d) Závěrečná reflexe vzniklého/doplněného obrazu
Při uzavírání individuální či skupinové práce je důležité, aby aktivizační pracovník všem poděkoval, ocenil jejich úsilí a povzbudil je k další společné individuální či skupinové práci. Následuje rozhovor pracovníka s klientem na základě reflektujících otázek uvedených u každé asociační karty. Součástí ukončení práce na pískovišti je společná reflexe a vyplnění „Záznamového archu aktivizačního pracovníka při práci v pískovišti“ pracovníkem. Jedná se o dokument umístěný u každé asociační karty. Smyslem archu je záznam průběhu práce na pískovišti, tj. reflexe ze strany klienta a ze strany pracovníka. Ze strany klienta může dojít k závěru, že je spokojený s vytvořeným obrazem, v tématu se cítí komfortně a nepotřebuje v pískovišti nic měnit. Naopak se může stát, že se v průběhu práce s tématem objeví situace, která zamezuje téma uzavřít, a je třeba mezi jednotlivými pískovišti nabídnout klientovi podporu. Může se např. stát, že si klient bude chtít promluvit s farářem nebo zjistí, že má nevyřešené vztahy se svými rodiči a s využitím techniky „prázdné židle“ může promluvit ke svým rodičům a požádat je o odpouštění. Díky této podpoře klient může na dalším setkání téma uzavřít a posunout se do dalšího.
S odstupem času od realizovaného pískoviště (např. odpoledne či druhý den) je dobré, aby si pracovník vytvořil prostor pro analýzu fotografie vytvořeného obrazu. Z obrazu může vyplynout souvislost či skutečnost, kterou pracovník ani klient v daný okamžik nezachytili. Na další aktivizaci klienta v pískovišti pak pracovník může potvrdit či vyvrátit hypotézu a tím téma buď uzavře, nebo se k němu ještě společně vrátí.
Významnou součástí závěrečné fáze pro pracovníka je vlastní sebereflexe tématu – co v pracovníkovi samotném téma otevřelo. Tato závěrečná část není povinná ve vztahu práce ke klientovi, ale vytváří prostor pro ošetření jeho vlastních emocí a prožitků, jež vytváří větší stabilitu pracovníka při práci v tématu s dalšími seniory. Nezpracované téma si může pracovník rozebrat např. na své individuální supervizi.
Výsledky tvořivé práce s využitím prvků Sandplay, kdy senior pracuje buď se zadaným tématem, nebo bez tématu (tvoří jen tak), neslouží nikdy k interpreteci. Je to opravdu důležité – neinterpretujte! Tvorba v písku či práce se symboly bez pískoviště nám může usnadnit a rozvíjet komunikaci a klientovi přinášet benefity. Aktivizační pracovník může seniora a jeho prožívání uvidět z jiné perspektivy, přinést nové informace a tento proces slouží pouze k vytvoření hypotéz, které se buď potvrdí nebo ne.
Další aktivity pro práci se seniory individuálně i skupinově
Tematicky zaměřená aktivita „Nejdůležitější potřeba v mém současném životě”
Cíl:
- Možnost vyjádření největší aktuální potřeby seniora
- Uvědomění si důležitosti svých potřeb
- Podpora, motivace a hledání zdrojů k naplnění potřeby
- Sdílení ve skupině (pokud pracujeme ve skupince), spolupráce, komunikace
- Zažít péči a podporu
Materiál:
- Pískoviště a symboly
- Menší plastové dózy, na 1 klienta 4
- Kartičky tvrdého papíru cca 8 × 8 cm (5–10 na 1 seniora) a fixy
- Kartičky s pocity (… vyjmenovat), zjistit, zda takové existují …
Průběh:
- Představte si tu nejdůležitější věc, kterou teď v životě potřebujete
- Až si ji uvědomíte, tak postupně vytvořte 3 obrazy v pískovištích
- Písek 1: Když už jsi tam, kde potřebuješ, co uvidíš? Setrvej zde dostatečně dlouho. Senior vytváří obraz v písku, který symbolizuje naplnění „největší potřeby“
- Písek 2: Když už jsi tam, co uslyšíš? Setrvej zde dostatečně dlouho. Senior vytváří obraz, který symbolizuje, co slyší, když naplnil „největší potřebu“. Zde můžeme použít připravené kartičky a fixy, pokud je obtížné nalézt odpovídající symboly.
- Písek 3: když už jsi tam, co ucítíš (pocítíš, pocity). Setrvej zde dostatečně dlouho. Senior vytváří obraz, který symbolizuje jeho pocity, když si splnil „největší potřebu“ Zde můžeme využít připravené kartičky s pocity a symboly.
- Prohlížej pozorně tyto 3 pískoviště … prožij tu změnu … uvědom si, jaké to je.
- Písek 4: když už jsi uviděl/a, uslyšel/a a ucítil/a krásu toho, co teď nejvíc potřebuješ…CO UDĚLÁŠ JAKO PRVNÍ KROK? Senior vytvoří obraz, který symbolizuje první krok/y řešení.
- Aktivitu uzavřeme oceněním, povzbuzením a nabídkou podpory seniora k uskutečnění jeho „největší potřeby – přání”. Eventuelně, pokud přání nelze z nějakých objektivních důvodů naplnit, vedeme rozhovor na téma částečného naplnění jeho potřeb.
- Se souhlasem seniora pořídíme fotografie všech 4 pískovišť, které vytiskneme a senior s ním může dál pracovat, např. udělat si poznámky apod.
14.1.1. Tematicky zaměřená aktivita „Kouzelný obchod v pískovišti“
Jedná se o aktivitu, která vyžaduje dobrou komunikační a improvizační zkušenost aktivizačního pracovníka, protože se jedná o dialog, který má klienta vést k uvědomění si některých důležitých současných aspektů života v období stáří a stárnutí.
Cíl:
- Uvědomění si věcí, událostí, vlastností, které mě jakýmkoliv způsobem zatěžují
- Ve skupině i individuálně legitimizace, že takové věci máme jako lidé všichni
- Povolení a právo, že je mohu odevzdat a nahradit něčím novým
- Sdílení ve skupině (pokud pracujeme ve skupince), spolupráce, komunikace
- Zažít úlevu s odevzdání něčeho, co mě tíží, trápí apod.
- Podpora a provázení, že mohu těžké věci odevzdat
- Nalezení nové kvality, mohu získat klid, pokoj, smír, úlevu, lehkost, odpuštění apod.
Materiál:
- 2 ideálně velká pískoviště a symboly
- Asociační a jiné karty
- Další pomůcky dle designu jak si aktvizační pracovník aktivitu uchopí a pojme vzhledem ke klientovi nebo skupině
Průběh:
- Klientovi/skupině klientů řekneme, že za chvíli vstoupíme do „kouzelného obchodu“, kde já budu prodavač/ka a oni nakupující.
- Máme 2 pískoviště, na jednom se objevuje, po čem klient/ka touží a na druhém – čeho se zbavuje, přesněji, za co „vyměňuje“ své nové zboží.
- „Kouzelný obchod“ proto, že se v něm dá koupit cokoliv, co je napadne, ale má to jednu podmínku a tou je to, že za nákup musí zaplatit tím, že zde něco nechají, něco, co už jim neslouží, nechtějí to, nebo je to zatěžuje.
- Pro pochopení a názornost ukáže aktivizační pracovník příklad, jak to v obchodě funguje. Příklad dialogu: Chci si u Vás koupit radost a štěstí, abych své dny tady prožívala radostně a smysluplně. Aktivizační pracovník pokračuje otázkami typu: Co pro Vás znamená radost a štěstí? Když si je zde koupíte, jak může štěstí a radost vypadat (vybrané symboly a karty)? Jak nakoupené symboly radosti a štěstí změní Váš život? Jak to na Vás poznáme? Jak to pozná Vaše rodina, přátelé a známí apod. (Zde ona zmiňovaná schopnost doptávání se a se kotvení klienta v uvědomování si, co to vlastně potřebuje). Aktivizační pracovník by měl vystihnout okamžik, kdy doptávání ukončí a přenese pozornost klienta/klientky na to, co mu zde za radost a štěstí nechá. Symboly radosti a štěstí klient zatím vloží do jednoho z pískovišť. Následují otázky typu: Radost a štěstí jste si už vybral/a, co mi zde za ně necháte? Klient/ka odpoví: Pocity smutku a nespokojenosti. Aktivizační pracovník pokračuje: Jak konkrétně vypadá Váš smutek a nespokojenost, můžete si je vybrat mezi symboly a kartami, které zde máme. Klient si je vybere a položí je do druhého pískoviště. Aktivizační pracovník pokračuje ve vedení dialogu. Když mi je zde necháte a už je nebudete mít, jaké to pro Vás bude? Apod. Opět dialog vhodně ukončí. Aktivizační pracovník přenese pozornost zpět na pískoviště, kde leží zakoupené a požadované zboží a řekne, je Vaše, obchod je uzavřen, můžete si Radost a štěstí vzít k sobě.
- Aktivizační pracovník by měl komunikovat vážně i humorně, často vznikají momenty, kdy se s klienty zasmějeme nad vážnými věcmi a prožíváme je pak s určitým nadhledem a odstupem.
- Pokud pracujeme ve skupině, doporučujeme uskutečnit 2–3 obchody a aktivitu zavřít společnou reflexí a ukotvení změň u těch co se aktivity účastnili aktivně v roli nakupujících a podpořit tak jejich změnu.
- Do reflexe aktivity zapojit i ty, kteří nenakupovali. Jejich postřehy a zjištění z role pozorovatelů bývají velmi cenné, a i když nejsou zapojeni aktivně, i u nich probíhá proces – kdybych nakupoval a vyměňoval, co by to bylo. Pokud ostatní účastníky, kteří pozorovali aktivita bavila určitě ji můžeme naplánovat na další setkání.
- U této aktivity můžeme využít záznamového archu, který je v naší metodice za každou asociační kartou.
- Klientům můžeme vyfotit nakoupené zboží, vytisknout a nechat prostor pro poznámky pro další individuální nebo skupinové setkání.
Kazuistika Anežka 87 let a její „kouzelný obchod“
Anežka pracovala s pískovištěm již několikrát, dokázala se dobře ponořit do činnosti a reagovala otevřeně na veškeré podněty a myšlenky, které z práce na pískovišti vzešly. Proto jsem se na dnešním setkání rozhodl vyzkoušet s ní aktivitu kouzelný obchod. Anežku aktivita zaujala a řekla, že se musí zamyslet nad tím, co by chtěla v takovém obchodě nakoupit. Doplnil jsem, že může nakoupit úplně cokoliv, po čem touží, co by v životě chtěla mít a nemá nebo co by ocenila, kdyby měla v minulosti.
Anežka po tomto mém doplnění téměř okamžitě odpověděla, že by si koupila víc radosti a po rozpačité pomlce dodala, že by si chtěla koupit i odpočinek. Zeptal jsem se, co pro ni radost a odpočinek znamenají. Odpověděla, že by to pro ni byl čas, který by trávila se svou rodinou, se svými blízkými povídáním si, sdílením příběhů. Že by to pro ni byla přítomnost a jakýkoliv prostor, který by vyplnila činností, kterou chce dělat místo činností, které musí dělat. Při poslední větě pozoruji Anežčino dojetí z vyslovených slov, cítím z ní úlevu. Pokračuji dále otázkou, jak může radost a odpočinek vypadat? Které symboly by si vybrala. Anežka vybírá hrneček na kávu jako symbol odpočinku a dřevěné slunce jako symbol radosti. Umisťuje je na pískoviště a já se ptám, jak tyto nakoupené symboly radosti a odpočinku změní její život? Po krátkém zamyšlení odpovídá, že bude více svobodná a více sama sebou. Doptávám se, jak to na ní poznáme, jak to pozná její rodina, přátelé? „Nemračím se, nemám jedovaté poznámky. Trávím víc času se svými blízkými než prací.“
„Odpočinek a radost jste si již vybrala, co mi zde za ně necháte?“ Anežka odpovídá, že otročinu, strach a negativní myšlení. Ptám se, proč se chce zbavit právě tohoto. Co na tom pro ni bylo zajímavé, že to tak dlouho vlastnila. Anežka přemýšlí a odpovídá, že ji to nejspíš chránilo před světem, před ostatními trápeními, že to pro ni byla ochranná bariéra, za kterou schovávala svou citlivost a možná i vlastní nespokojenost, kterou celý život cítila, ale nevěděla si s ní rady. Děkuji Anežce za její upřímnost a ptám se, zda by mi ke kouzelnému obchodu chtěla ještě něco říct nebo doplnit. Anežka mi v odpovědi děkuje za provedení tématem, které pro ni bylo těžké si připustit, protože v něm narazila na negativní stránku sebe. Odpovídám, že takovou stránku v sobě máme každý a že důležité je ji objevit a akceptovat ji.
14.1.2. Tematicky zaměřená aktivita „Poselství tří mnichů (Budhů) v pískovišti“
K této aktivitě můžeme použít 3 malé sošky, které se dají běžně sehnat na internetu. Jsou to sošky malých Budhů, kdy jeden si zakrývá dlaněmi uši, druhý ústa a třetí oči. Tato aktivita je vhodná pro individuální i skupinovou práci (ve skupině, kde se členové znají a panuje bezpečí a důvěra).
Cíl:
- Postupně otevřít témata: Co potřebuji slyšet? Co nechci já nebo někdo slyšet? O čem potřebuji mluvit? Co bych rád viděl? Co zatím nechci já nebo někdo vidět?
- Možnost vyjádřit důležité věci, přemýšlet o nich a eventuelně udělat potřebné změny
Materiál:
- Velké pískoviště rozdělené na 3 části nebo 3 menší dózy s pískem
- Sošky nebo ftografie 3 malých Budhů např. vyřezaných ploteru
- Sada symbolů
- Asociační a jiné karty
- Audio s meditační či jinou klidnou hudbou
Průběh:
- Máme nachystané pískoviště podle toho, zda aktivitu realizujeme individuálně nebo v malé skupince (max 3 – 4 klienti). V místnosti máme rozložené symboly a asociační karty. Hraje příjemná meditační hudba. Aktivizační pracovník krátce uvede, že si dnes připravil zajímavé téma z oblasti komunikace, které pojal netradičně a to s pomocí sošek 3 malých Budhů.
Pískoviště 1
- Aktivizační pracovník vloží do pískoviště první sošku – malý Budha zakrývající si uši . Vyzve klenta/klienty, aby vybral/i symboly a karty, které symbolizují to, co by chtěli (potřebovali) slyšet. V druhé části pracovník vyzve klienty, aby vybrali symboly a karty, které symbolizují, co chtějí/nechtějí (záleží na aktivizačním pracovníkovi, kterou variantu zvolí) oni či někdo druhý nechce slyšet.
- Jakmile klient/ti ukončí práci, necháme je volně povídat o vzniklém obrazu a důležité věci můžeme zaznamenat do archu záznamů, včetně klientova poselství.
Př. Pan Luděk (81 let) si na pískovišti uvědomil, že málo chválil (v pískovišti se kolem sošky malého Budhy objevily barevné kamínky, barevná sklíčka, barevná peříčka, to vše pro Luďka symbolizovalo dar/poklad ocenění) a oceňoval svou manželku a děti (jen málo kdy slyšeli a měli slyšet jeho ocenění) a rozhodl se to změnit, s pomocí aktivizační pracovnice poslal všem dětem dopis i s fotkou pískoviště, že si to uvědomil a napsal jim mnoho ocenění a požádal je, aby oceňovali své děti (jeho vnuky a vnučky).
Pískoviště 2
- Aktivizační pracovník vloží do pískoviště druhou sošku – malý Buddha zakrývající si ústa. Vyzve klienta/klienty, aby vybral/i symboly a karty, které symbolizují to, co by chtěli povědět, o čem ještě nikdy nemluvili a ví, že je to důležité o tom mluvit.
- Jakmile klient/ti ukončí práci, necháme je volně povídat o vzniklém obrazu a důležité věci můžeme zaznamenat do archu záznamů, včetně klientova poselství.
Př. Paní Květa (78 let) vyhloubila v pískovišti malý hrob a do něho vložila figurku sataré ženy, ke hrobu umístila postavu mladého a silného bojovníka. Potom mluvila o tom, že vnímá, že se lidé kolem ní tématu smrti vyhýbají, že jsou při zmínce tématu smrti “nesví” a raději odcházejí. Silný bojovník pro ni představoval, že občas mívá erotické představy, ale připadala by si nepatřičně, kdyby o tom s někým mluvila. Má pocit, že by jí okolí odsoudilo, že je nemtavná, nebo by reagovalo způsobem “baby, vy se teda nezdáte”, což by se jí také nelíbilo. Poselství paní Květy bylo, pojďme se bavit o smrti a posledních věcech, vážně i s trochou humoru a i o věcech intimních s respektem, pochopením a dodala, že “špetka” humoru také může být.
Pískoviště 3
- Aktivizační pracovník vloží do pískoviště třetí sošku – malý Buddha zakrývající si oči. Vyzve klienta/klienty, aby vybral/i symboly a karty, které symbolizují to, co by rádi viděli. V druhé části pracovník vyzve klienty, aby vybrali karty, které symbolizují, co nechtějí oni či někdo druhý nechce vidět.
- Jakmile klient/ti ukončí práci, necháme je volně povídat o vzniklém obrazu a důležité věci můžeme zaznamenat do archu záznamů, včetně klientova poselství.
Paní Ludmila (77) do písku vložila karty s ženskými i mužskými postavami, které symbolizovali bolest, nemohoucnost, beznaděj, bolest, apod. Potom mluvila o tom, že někteří pracovnici zavírají před tím vším oči, nechtějí to vidět, udělají jen to nutné a zmizí. Má pocit, jako by nesnesly pohled na její staré a vrásčité tělo, když jí pomáhají s hygienou apod. Přemýšlí, jak jim pomoci, aby pohled na to vše snášeli lépe, nezakrývali si oči a uviděli v ní a ostatních klientech domova “skutečné lidi”, kteří mají svou hodnotu. Paní Ludmila začala tím bolestným, co ji trápí. Když si s pracovníkem povídali o tom, jak pomoci pečujícím, aby mohli “vidět” a že jim on v tom může pomoci, se pracovník zeptal, co by si její oči naopak vidět přáli. Paní Ludmila vložila do pískoviště stromy, kameny, naznačila říčku prstem v písku…přála by si jet na výlet do přírody, někam do lesa, kam ráda dřív jezdila, cítit vůni lesa, klokotání potůčku, ticho a klid.